Poradna

Dobrý den, při alergii na bílkovinu kravského mléka je třeba striktně se vyhýbat všem výrobkům z kravského mléka. Často se mohou nepříjemné projevy objevit i u konzumace ovčího i kozího mléka, skrze zkřížené alergické reakce. Pokud tedy hledáte např. protein, doporučuji zvolit vegan variantu. 

Není mi známo onemocnění či alergie, kde by byl problematický vaječný žloutek, reakce se naopak týkají spíše bílkovin obsažených v bílku. Pokud ale píšete, že vám problém dělá jen žloutek, můžete teoreticky vyzkoušet i vaječné bílky – při oddělování vajec je zde však samozřejmě riziko kontaminaci, proto doporučuji konzultovat s lékařem na základě citlivosti a podstaty samotné intolerance. 

Co se týče lepku, opět mi není zcela jasné, zda se u vás vyskytuje celiakie, alergie na pšenici nebo jiná forma intolerance. V případě celiakie nebo jiných intolerancí je však podstatou vyřazení všech obilovin obsahujících lepek – pšenice, žito a ječměn. Oves bývá při normální produkci často kontaminován, takže i zde doporučuji hledat varianty označené jako bez lepku. 

Dobrý den, existují obecná stravovací doporučení, na takto vysoké úrovni však doporučuji spoléhat zejména na vlastní zkušenosti a preference – tj. např. nezkoušet těsně před závodem zcela nové věci, nebo nekonzumovat potraviny, které víte, že vám nedělají dobře, ale jsou "obecně doporučeny". 

Před závodem se doporučuji soustředit hlavně na sacharidy, a to nejen v den samotného závodu, ale již několik dní předem. Obecné doporučení je cca 8–10 g sacharidů/kg tělesné hmotnosti, 1–3 před samotným závodem můžete zařadit až 10–12 g sacharidů/kg tělesné hmotnosti (zálěží především na vaší toleranci). Poslední pevné jídlo je vhodné přijmout 3–4 hodiny před samotným výkonem, a to s množstvím 1–4 g sacharidů/ kg tělesné hmotnosti. Co se týče ostatních živin, je vhodné přijmout také lehce stravitelné bílkoviny, tuk a vláknina by měly být obsaženy minimálně. Poté je těsně před výkonem vhodnější přijmout energii ve formě jídla tekutého/gelovitého (sportovní nápoj, shake, banán, sacharidový gel...). 30–90 minut před zatížením by měl být příjem sacharidů cca 1 g sacharidů/ kg tělesné hmotnosti. V době bezprostředně před startem se velmi liší tolerance přijatého jídla, a neexistují zcela jednoznačná doporučení – pokud je na trase problém s pravideným doplňováním sacharidů, je vhodnější před startem zvolit zdroj sacharidů s nižším glykemickým indexem. 

Závod přesahující 3 h si pak vyžaduje příjem cca 60–90 g sacahridů za hodinu, a je vhodné tento příjem zahájit již v první hodině běhu, cca po 20–30 minutách. Vzhledem k omezené rychlosti vstřebávání glukózy také doporučuji zvolit přípravek kombinující glukózu a fruktózu (fru se vstřebává skrze jiný přenašeč než glu a doplnění sacharidů je tak rychlejší a efektivnější). 

Před i během zatížení je samozřejmě také vhodné dbát na dostatečný příjem tekutin. 

Tuto problematiku velmi "lidsky" a přehledně popisuje dokument doc. Mgr. Michala Kumstáta Ph.D. z Fakulty sportovních studií MU Brno 

Dobrý den, tréninky cílící na rozvoj síly a svalovou hypertrofii mají v podstatě mnoho společného, zjednodušeně lze říci, že hlavní rozdíl tkví ve výběru cviků, počtu opakování, zvolené hmotnosti závaží a případně i délce pauz. U silového tréninku se typicky pracuje s nižším objemem, tj. do 6 opakování v sérii a vyšší vahou, většinou cca 75–95 % maximálního výkonu. Pro tento typ tréninku jsou také typické delší pauzy a výběr komplexních cviků. 

U objemového tréninku se pak doporučuje u velkých svalových skupin odjet cca 12–20 sérií za týden, oproti silovému tréninku tak bude počet sérií i jednotlivých opakování zpravidla vyšší. U tohoto typu tréninku se běžně provádí 8–12 opakování s vahou cca 60–80 % maxima. Pro více informací se podívejte na článek Silový a objemový trénink v posilovně: jaké jsou rozdíly?

Dobrý den, v tomto případě lze těžko hodnotit na dálku a bez znalosti onemocnění vedoucího k užívání kortikoidů i celkového stavu. Obecně však není potřeba vyvíjet speciální snahu o "očištění", lidský organismus tento úkol zvládne sám. Co můžete udělat pro podporu obnovy přirozeného stavu, je dbát na zdravý životní styl – tj. vyvážená strava, dostatek kvalitního spánku a také pravidelný pohyb. V závislosti na vašem stavu je však třeba se nyní příliš nepřepínat a pokud jste v minulosti nesportovala, je vhodné začít např. svižnějšími procházkami, které budete postupně prodlužovat. 

Dále je možné sáhnout po doplňcích stravy s obsahem omega‑3 mastných kyselin nebo např. greens. V tomto případě se ale doporučuji poradit s lékařem nebo lékárníkem, a to vzhledem k celkovému stavu, době užívání kortikoidů i jejich dávce a také tomu, zda nyní užíváte jiná léčiva. 

Dobrý den, při onemocnění štítné žlázy je klíčová správně nastavená léčba, tj. odpovídající nastavení množství a frekvence medikace. Toto onemocnění také vyžaduje pravidené kontroly – zkuste proto s lékařem konzultovat nastavení medikace, zda jsou hladiny hormonů při léčbě dlouhodobě v normě atd. 

Co se týče životního stylu, tam bude stejně jako v každém jiném případě klíčový kalorický deficit. Je tedy potřeba, aby množství vydané energie mírně přesahovalo energii přijatou, a to ideálně o cca 15–20 % celkového příjmu. Ohledně výpočtu kalorické bilance a také tipů pro její dosažení doporučuji článek Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?